Deník mrzimorského studenta

Deník mrzimorského studenta

CV

Artair Liam Taran, narozen 25. 6. 1986, v domě, který je dodnes jeho domovem, adresou Dunloy 57, Antrim Country, Northern Ireland.

Domek je malý, dvoupatrový. V přízemí má větší kuchyň,  která je používaná i jako jídelna, a útulný obývací pokoj, v patře pak dvě ložnice a jednu koupelnu. Je také vybaven větším sklepem, a menší, ne moc udržovanou zahradou, s několika divoce rostoucími stromky a keři a zeleninovým záhonem. Sám Artair žije pod střechou na půdě, která mu slouží jako třetí ložnice od svých osmi let. Na první pohled provizorní pokoj obsahuje postel, skříň na šaty, hrubě sbitou knihovnu s hromadou starých knih po matce a menší sbírku plastikových modelů válečných strojů používaných mudly v jejich zbytečných válkách.

Dům s ním sdílí jeho otec Liam Viktor Taran, narozen 27. 6. 1962, vysoký a přísně vyhlížející muž, s bledou pletí a nakrátko střiženými světlými vlasy. Má pronikavé světle modré oči a několikrát zlomený nos. Pracuje jako pekař a volný čas tráví u sousedů, známých nebo v místní putyce U zeleného draka. Když je se svými syny, často jim vypravuje o historii Irska, o které, navzdory tomu, že dokončil sotva střední školu, ví více než dost. Nikdy se u něj neprojevily žádné kouzelnické schopnosti a dokud nepotkal svou ženu, neměl o existenci kouzelnického světa ani tušení. Je velice zapáleným katolíkem, původ své ženy nesl těžce, tak jako Artairův zápis do školy. Naštěstí nedošlo k jedinému případu upálení.

Artairovou matkou je Sophia Marion Taran, za svobodna Sophia Marion Gray, narozena 11. 12. 1963, vysoká, štíhlá žena s rudými vlasy, šedýma očima, a poněkud nepřítomným pohledem. Pracuje jako nezávislá vědkyně a její výzkum se posledních několik let soustředil na islandské salamandry, žijící v tamních sopkách. Publikovala několik vědeckých prací, nikdy však v angličtině. Přesné místo jejího pobytu zná jen ona, domů se vrací jen nakrátko a velice zřídka. Otce poznala krátce po škole. Pochází z čistokrevné kouzelnické rodiny, ta se ji ale zřekla, když pojala za manžela mudlu. Její vlastí je Skotsko. V Bradavicích byla zařazena do Havraspáru. Údajně velice vynikala v péči o kouzelné tvory. Je vášnivou čtenářkou, část její sbírky knih, která zůstala v Irsku, připadla Artairovi, který v nich našel mnoho inspirace a poučení. Pokud ji lze něco vyčíst, tak je to přehnaná ctižádost a zápal do práce. Rodinu odsouvá až na druhou kolej.

Snad nejdůležitějším člověkem v Artairově životě je jeho bratr Killian. Narozen 14. 11. 1993. Má, tak jako jeho bratr, světlé vlasy a světle šedé oči. Nad obočím se mu táhne jizva po jedné z jeho dětských nehod. Zatím se u něj žádné kouzelnické vlohy neprojevily.

Co se týče dalšího příbuzenstva, o rodině z matčiny strany se toho moc neví. Buďto už nežijí nebo stále odmítají komunikovat. Rodiče otce nešťastně zahynuli v roce 1983 při požáru jejich domu, den po svatbě Sophie a Liama. Dodnes na místo jejich skonu jezdí celá rodina (s výjimkou matky) zapálit každoročně svíčku.

Navzdory chudším poměrům, má Artair a Killian šťastné dětství. Kromě domu jejich rodina nevlastní vůbec nic. Plat pekaře jim nedovoluje rozhazovačný životní styl. Pokud Sophia něco vydělala, tak i přesto od ní rodina neviděla ani penny, ani svrček.


Sám Artair je vášnivým knihomolem, zaujatý do všeho, co se týká magie. Opravdové nadání, dá-li se tomu tak nyní říkat, má na přeměny. Po pár hodinách přeměňování pojal za svůj studijní cíl stát se zvěromágem. 

6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

nie zlé, určite pokračovať v písaní

William Redhorn

Unknown řekl(a)...

Díky za názor, přestávat rozhodně nehodlám.

Anonymní řekl(a)...

Životopis máš rozhodně propracovanější než já a nepíšeš špatně, určitě pokračuj ;) MGs

Anonymní řekl(a)...

V.C. :D
Suprový, asi si měl být spíš v Havru, než Mrzu, ale kdyby něco nešlo :DD (devil) řekni si a Já (nebudu říkat kdo, stejně to poznáš) ti helpnu :DD
Ps: SUper životopis, trochu se podobá i mému ;) :D

Anonymní řekl(a)...

"V.C." - Vin Claire ?

Unknown řekl(a)...

to MGs: Děkuju, tohle nebylo prvotně určeno pro deník, o to víc mě těší, že to má úspěch :)
to V.C.: Do Hávru jsem chtěl, dokonce jsem klobouk i prosil, ale asi neměl zrovna den, tak jsem skončil žlutý. Asi se mylně domníval, že tady pochytím nějaké morální zásady :) Nabídky pomoci si cením, určitě ji brzo (opět) zneužiju ;)
to Anonym: A já myslel, že to je zmršený emot *vrhá cihly*, díky za vyvedení z omylu.

Okomentovat