13. Fabulae

Dorybařeno, nakoupeno, sbaleno, krysí invaze zažehnána. Teda, ryby jsem chytal ještě před odjezdem. Snad mě ta moje letošní brigáda nepřešla pod kůži. Kdybych se jednou proměňoval v lososa, musel bych si sám nafackovat ocasem.

Do vlaku jsem nastupoval s Fionou, ta mě rychle vyměnila za kupé plné červených. Cestu jsem tedy strávil strašením v kupé prváků. Po příjezdu nás nahnali do kočárů, které táhlo snad nějaké něco. I tam jsem měl stejně příjemnou společnost jako ve vlaku. Velkokníže Amai osobně, starší kluk v zeleném, se kterým jsem jednou rybařil, a nade mnou stojící, do klína se mi hroutící, slečnu Sally, alespoň myslím, že mi Fi říkala, že je to Sally. Jedna z těch, které jsem potkal v jednom nešťastném souboji tři na jednoho u klubu lektvarů kolem loňských Vánoc. Nejdřív jsem ji nepoznal, a ona mě taky ne. Svitlo ji, když se o tom zmínil. Tvářila se, jako kdybych měl hned začít metat kletby. Nebudu lhát, její zaražení mi dělalo dobře, ale nejsem až tak dutý, abych riskoval zasažení své sovy, nebo nedej bože někoho, kdo může mít těsně před NKÚ. Nemám nejmenší zájem skončit jako barva na stěnách drožky.

No jo vlastně, já mám sovu! Krásnou a nádhernou sovu pálenou, má trochu problémy s poslušností, ale snad se to poddá. Už mi ji ale málem stačily sežrat krysy ještě v Kotli.

Zařazování bylo bezva, rád jsem konečně byl na té správné straně síně. Prváků k nám moc nepřibylo, zatím teda znám jen Eda, který působí jako by v té hlavě něco měl, a Billa, který... který.... který je fajn. Dokáže všem ve spolce vykouzlit úsměv na tváři, i když neúmyslně. Snad se otrká. Sám jsem s ním strávil příjemný večer, kdy se snažil dělat ohňostrojová kouzla, a měl ohromnou radost, když jsem mu je nepozorovaně pouštěl nad hlavu.... Naivita je krásná věc... Na pokoj jsem si vyprosil právě Edgara, celý prvák jsem byl sám, a společnost mi chyběla. Když si vezmu, jak jsem v prváku experimentoval s kouzlama... Kdyby se něco zvrtlo, alespoň by mě našli dřív, než bych začal téct pode dveřmi. A taky hraje dobře šachy, neplete si je se žravou dámou, jako slečna s bílým pláštěm.

Když už jsem u Vin, mám dojem, že dochází k tomu, čeho jsem se bál. Vypadá to totiž, že poté, co nás Eam tak nečekaně opustil, minimálně pár lidí se snaží dostat na jeho místo. Kontaktovala mě právě Vin a, k mému překvapení, taky John. Posledních pár dní to vypadá, že si mě celkem oblíbil  zaregistroval mou existenci. Možná toho moc nenakecá, ale v kouzlení je třída. Jsem zvědavý, jak se to vyvine.

Zapomněl bych, na hradě je nějaká inspekce, prý se to pojí se změnou školního řádu. Po tom co se dělo o prázdninách, kdy jim padali bystrozoři jako mouchy, má ministerstvo celkem odvahu, vměšovat se do záležitostí školy. Hádám, že to souvisí s výsledkem voleb. Opravdu moc mě zajímá, jestli to, co se změní, bude alespoň k nějakému užitku.

Když se zamyslím, celý začátek roku se nese ve znamení soubojů. Už jsem se bil s Johnem, dvakrát s Annie a s Vin to už ani nespočítám. První by si mě dal k snídani, s Annie to je v průměru plichta a Vin... mám z ní takový dojem, že si moc ráda upravuje pravidla a okolnosti tak, aby vždycky vyšla jako vítěz. O tom, že ta mrška má dvě hůlky už ani nemluvím.

Co tak ještě... Jo, profesorka Mang mi vrátila esej. Vzhledem k tomu, že mám z lektvarů V byla asi dobrá, protože praxi jsem naprosto zeslonil. Ještě aby se tak ozval Phyre a dopsal ty dvě známky. Nebo ať mě třeba nechá opakovat zkoušky, hlavně ať už to je za mnou.

Teď si půjdu schrupnout, Ed už chrní do duchen, a hurá do dalšího dne.